switch lang switch to English
přihlašování na červnový výlet
do Amazonie zahájeno
více informací...
Globální meditace, možnost
zapojit se při nejbližším úplňku
Stř 6.září 2017 09:04 UTC
více informací...
Článek uveřejněný v časopise Šarm 6.10.2009
originál 1.strana

Vystudovaný ekonom David von Ava z Karlových Varů našel smysl života v amazonském pralese při pití nápoje šamanů.


Amazonie je zásobárna nejsilnějších léčivých prostředků, jaké se vůbec na planetě vyskytují – začal rozhovor David. „Poznatky o nich se však nedozvíte od vědců či farmaceutických firem, ale od lidí, kteří se tam narodili a žijí. Právě toto mě přivedlo do Peru. Chtěl jsem se setkat s opravdovým léčitelem a našel jsem dona Roquea.“

Před několika lety opustil tento vystudovaný ekonom lukrativní práci. Vyvíjel ekonomické informační systémy. „Cítil jsem, že to nebyla moje cesta. Hodně jsem četl o zázračném šamanském rituálním ozdravném nápoji ayahuasca. To mě poprvé přilákalo do Peru. Pracuje s ním každý léčitel. A každý má svůj vlastní recept. Základ tvoří liána ayahuasca a různé příměsi. Nemá nič společného s psychoaktivními drogami, ale dokáže otevřít takzvané třetí oko a aktivovat v těle procesy, které by se jinak neprobudili. Tento nápoj je v současnosti hit a jezdí za ním lidé z celého světa. Některé druhy dokážou léčit rakovinu nebo AIDS a účinkují na mnoho věcí. Například v Amazonii s ním léčí i drogovou závislost. Nehrozí u něho závislost, třebaže je zařazován do halucinogenů. Halucinace však asi není úplně správný termín – může a nemusí zprostředkovat vizi. Spíše však jde o jasné představy, které vám rozproudí energii. Všechno se stává srozumitelnějším. Odhalují se před vámi všechny příčiny vašich problémů, ať už jsou zdravotní nebo psychické a vidíte souvislosti. Ayahuasca vám pomůže najít odpovědi,“ popisuje účinky magického nápoje David von Ava. Jak tvrdí, zkoušel na sobě všechno a díky nápoji šamanů odstranil mnohé postoje, které mu škodily.

Zázračný nápoj

Do Peru odcházel poprvé jako typický workoholik – se vředy na tlustém střevě a celiakií. Cítil se úplně zničený, ale věřil, že se vyléčí. Po dvou měsících odjížděl zdravý. Léčil se u dona Roquea. Sblížili sa natolik, že mu umožnil nakouknout do tajů léčitelství. Vyzkoušel na sobě mnoho bylin a nápojů. „Uvědomil jsem si, že mě to úžasně posiluje,“ prozrazuje. „Nesprávné množství léku může být i jedem, šaman ovšem ví přesně, jaké množství pomáhá. Nikdo tam nikoho neučí. Všechny informace, a je jich neuvěřitelné množství, čerpají šamani právě z ayahuaskových vizí nebo ze snů.“ S nadšením sledoval dona Roquea při práci. Viděl otevřené rány, které plnil rozdrceným listím a za několik dní byly opět zhojené. Nebo dítě s bolestmi břicha, ze kterého s obrovským soustředěním pusou vysával bolest a vyplivoval jí na zem. „Pro Evropana je možná něco jako šamanizmus nepochopitelné, ale Indiáni jsou absolutně spjatí s přírodou. Rozšířené je tu čarodějnictví a začarovat někoho znamená ublížit mu na energetické úrovni,“ vysvětluje.

originál 2.strana

V Amazonii některé nemoci neznají. Například musel donovi dlouho vysvětlovat, co je alzheimer. Lidé tam většinou umírají na starobu a ne na nemoc. Mají fantastickou kondici. Pracují do vysokého věku na poli. Guru don Roque postupně otevíral Davidovi cestu k takzvanému šamanskému snění. Jak tvrdí – právě v tomto stavu se dozvídají léčitelé nejcennější informace od bytostí, které je ve snech oslovují. Ty jim přesně řeknou, kterou rostlinu jak použít na konkrétní nemoc.

Léčivá džungle

David von Ava v sobě postupně začal objevovat léčitelské schopnosti. Jednou do roka se vydává na expedici do Peru a přiváží si odtud poklady v podobě vzácných výluhů a extraktů. Půlkilogramový sáček léčivé vilcacory připomíná hustý med. „Vyvařili jsme ho z lián, které zabraly půl kanoe. Nejvzácnější léčivé rostliny najdete pouze v hlubinách džungle. Na to, aby rostly, potřebují stabilní klima a klid. Nemůžete je uměle pěstovat, nerostly by vůbec v blízkosti lidí. Musíte proniknout daleko do pralesa. Na toto místo nás s donem v jeho dřevěné kanoi odtáhli proti proudu řeky Paranapura do jednoho z jejích mrtvých ramen motorovým člunem. Dál jsme už pokračovali sami,“ vypráví David. Dostali se na krásné místo v panenské džungli, kde museli odsekat asi 200 kilogramů větví a svařit je až na hustou mazlavou tekutinu. Trvalo to celý den a vývar se potom ještě sušil na slunci, aby vznikl co nejsilnější koncentrát. Vody, které proplouvali, jsou plné anakond. „Viděli jsme jich dost, mám je nafocené, ale naštěstí jen přes den, kdy neloví,“ prozrazuje David von Ava.

V džungli nemá strach – byť slyšel vyprávění Indiánů o desetimetrových hadech, které převrací kanoe. Nežijí tu zvířata nebezpečné pro lidi. Prý se tu prohánějí potomci dinosaurů. Dostal od dona Roquea jejich obrovské drápy darem. Mají asi dva metry a připomínají ještěra. Dokonce mu jednou namazali záda sádlem z tohoto tvora.

Cítím se mladší

Naposledy se David vydal do Peru v květnu tohoto roku. Přišel právě v období vrcholících indiánských nepokojů. Prezident Alan Garcia podporuje drancování deštného pralesa a chce přilákat zahraniční investory tím, že jim prodá půdu patřící Indiánům. „Alan Garcia poslal na Indiány armádu, bylo tam mnoho mrtvých. Indiáni zablokovali cesty a nemohl jsem se dostat tam, kam jsem potřeboval,“ vzpomíná na návrat do džungle. Neodradilo ho to. Vytrval. V džungli totiž našel místo, kde se může člověk absolutně odosobnit a podívat se na svoje problémy z jiného úhlu. Proto organizuje expedice i pro lidi. Chce, aby objevili nový rozměr života. „Před osmi roky jsem ještě pracoval s počítači a teď se cítím mladší než tehdy. Vděčím za to neuvěřitelné síle amazonských rostlin,“ dodává.


Originál článku na http://sarm.pluska.sk/sarm/publicistika/saman.html